australie - sydney na Blog.cz

Tak a mam zase diru v mesicich .-( Rijen utelk driv, nez jsem se stihla rozkoukat a listopad se snazi udelat to same... Ten posun na letni/zimni cas tomu jeste dodal a tak jsme se vratili to stejneho chaosu jako pred rokem, a tentokrat, kupodivu, o nic moudrejsi nez tedhy ;-)))

Je to tak, uz jsou z nas rocni Australani apokud ja to mohu posoudit, rekla bych, ze vyvojove jsme celkem v normach (ja mirne nad nimi, samozrejme .-)) )Po Sydney uz chodime a jezdime bez motani, Anglicky zvatlame celkem obstojne, hranici triset slov uz jsme taky doufam davno prekonali, jen ta motorika na surfu (aspon ty moje) trochu zaostava.. Ale nemuzu byt genialni ve vsem, ze jo....

Co se tyce toho rocniho obdobi, tak ja si skutecne pripadam uplne stejne zmatena jako pred rokem po prijezdu, tentokrat mozna dokonce jeste trochu vice, protoze tehdy jsem byla na zmenu pripravena, zatimco ted mam pocit, ze po rocni zkusenosti by uz veci mely zacit davat nejaky smysl, ale zatim, zatim....
Pred dvemi tydny probehl Melbourne Cup, velky dostihovy zavod ktery je kupodivu temer nejvetsim australskym svatekem... stravili jsme jej s kancelari velmi prijemne -- v hospode (bylo utery) - a zatimco jsme se na chodnikem pod okapem snazili vypit co nejvice piva pred setmenim, na silnici vedle se stridal lijak s parakem ve zhruba ctvrthodinovych intervalech... uplne typicky april... vysvetlovala jsem ten pojem sefovi, ale myslim, ze neuspesne (asi jsem taky mela zacit o par piv driv)... od te doby deste presly a zacalo parne leto, vcera jsme jeli autem na plaz a cestou videli asi deset Santa Clausu... vzdycky me ta pripominka vanoc hrozne zaskoci, hlavne cestou z plaze s mokryma plavkama na tele a ozehnutym oblicejem... nektere veci jsou asi v cloveku zakorenene hloubeji, nez by cekal...

Ale abych neskoncila jen u pocasi...
Fiji bylo super, ale bylo to uz hrozne davno takze se mi o tom uz psat nechce, tak se kouknete na fotky, mluvi samy za sebe ;-)
Od te doby prave zacalo to leto, takze jsme prepli na vicemene prazdninovou naladu a vesele se v ni udrzujeme... PO koupi surfu se nase vikendove cestovaci plany jaksi scvrkly na scenar - nalozit do auta, popojet na Moroubru, Lukas se placa ve vode, ja sedim na svem prkne na plazi a premyslim, jestli ty vlny nekdy budou tak akorat dobre, abych uz konecne taky zacala =))) Surfovani ma skutecne podivny psychologicky ucinek.. driv jsem nebyla shcopna stravit na plazi cely den nic nedelanim, ale staci koupit jedno sedm stop dlouhe prkno a nosit si ho od auta na plaz a zpatky a razem mi to ani trochu nevadi =)) Dala jsem si limit do konce leta, pak se uvidi, jeslti nebude lepsi tu desku zase prodat =)

Vezkratce jeste k praci, moje porad stejna, ale Lukas uz se konecne vymanil ze sparu kyticek a pred tydnem zacal pracovat ve skutecnem australskem arch. officu! Zacatek je asi trochu tezsi, nez cekal, ale myslim, ze se to brzy podda... Treba vam o tom nekdy napise sam.

Pro dnesek musim koncit, mejte se krasni, uzivejte skutecny listopad, a neco sem taky napiste!

Ahoj
Sona

Zdravim tech par zbytku, ktere jeste neprestalo bavit se sem koukat, jestli z nas zase neco ne vypadne (^o^)

Jestli si ted, stejne jako ja poprve, lamete hlavy nad temi znaky na konci te predchozi vety tak vezte, ze to je japonsky smajlik :-) Japonci jsou jini nez my, skoro uplne ve vsem... Obcas mi prijde, ze cim dele je znam, tim odlisnejsi mi prijdou...

Ale abych nezustala jen u nich... V zime se tu tak trochu zastavil cas a tak nebylo o cem psat.. Chodili jsme do prace, z prace domu, protoze byla porad tma.. o vikendu se toho taky moc delat nedalo, protoze kdyz se chcete vyspat a vstavate v sobotu v deset, nez se posbirate a pobalite par kamaradu abyste nekam vyrazili je poledne a ve ctyri uz je zase tma... Byla to sice krasna a tepla zima se slunickem a modrou oblohou, ale nakonec jsem se uz moc zacala tesit na to, az odejde.. Vypada to, ze tenhle proces nedavno zapocal, oteplilo se a lidi se na plazich pomalu zacali zase cakat ve vode, a tak jsme i my vyrazil na prvni kempovaci vylet do prirody..
Bylo to moc fajn, meli jsme tady dokonce poprve otevreny ohen - pochopte, prijde nam to jako vzacnost, protoze v australskych parcich je vetsinou ohen z bezpecnostnich duvodu zakazan a namisto toho si australaci opekaji parky na plynovych barbecue - takze jsme museli trochu hledat a ujet 250km, ale nakonec to vyslo. Jako obvykle se napoprve objevily drobne nedostatky, napr. jsme zjistili, ze eukalyptove vetvicky hori sice krasnym plamenem, ktery ale vydrzi asi tak pul minuty a pak je zase tma, takze jsme stravili dobre tretinu vecera hledanim dalsiho paliva... Navic se pri paleni eukalypty line mirne omamny kour a stravit v nem nekolik hodin take neni uplne bez rizika, takze pro priste shanime nejake solidnejsi drevo =) Jinak byl ale vylet bez chyby, vecer za nami k ohni prisla vacice vyzebrat nejake jidlo, dalsi den jsme videli nekolik delfinu a velka hejna pelikanu, ktere jsme vyhlasili jednoznacne nejkomictejsimi ptaky Australie... Jsou docela velici a maji hrozne zvlastni pohyby a my jsme je vydrzeli pozorovat nekolik hodin... Nekdy se je pokusim natocit, at o tom mame nejaky zaznam.
Z civilniho zivota zadne zajimave zpravy nejsou, oba s Lukasem porad chodime do prace a oba nas to obcas stve.. coz je obvykle =)
Nastesti v patek odjizdime na deset dni na dovolenou na Fiji, tak ten stereotyp snad na chvili prolomime.
Ozvu se po navratu, doufam ze s necim zajimavejsim!

Do te doby se mejte krasne, a kdyby se vam chtelo, taky sem neco napiste, potesi nas to.

See ya
Sona a Lukas

Tak moji mili, tento mesic pisu jiz podruhe, musite uznat, ze jsem se vyrazne polepsila =)

V Clovelly jsme uz bajecne zabydleni, dokonce jsme se temer zacali ztracet v okolnich ulicich a k mori trefim uz i poslepu.

Po nekonecnych asi dvou mesicich se nam definitivne podarilo koupit auto, takze uz zaciname probadavat i okoli Sydney. Nicmene Sydney je tam strasne rozlezle, ze vlastne neni ani mozne rict, co je Sydne a co je jeho okoli.

Nakup auta prinesl nakonec vetsi utrapy, nez na jake jsme byli pripraveni, takze nam vsem zucastnenym postupne trochu povolily nervy. Zacalo to projizdenim autobazaru na mestske periferii, coz jsme zvladli asi ve dvou vikendech, doplneno obligatnim prozkoumavanim inzeraty ve vsednich dnech (v pracovni dobe, samozrejme). Kdyz uz jsme vsechno bedlive prosli, zkonzultovali se Sandy a jejim pritelem, objeli nekolik inzeratu a sestavili zebricek nejzajimavejsich kousku, prisla Sandy s tim ze jeji znamy ma taky takove auto, co shanime, za dobrou cenu,s cerstvou technickou prohlidkou (dela se po roce a je celkem draha, takze se na cene ojeteho auta promitne), rozhodli jsme se, ze tohle zni dobre, je to znamy a tim padem asi zadny podvod, jak se da ocekavat od libanonsko-italskych autodealeru. Rekli jsme tedy Samdy, at nas kontaktuje, a domluvila se schuzka s jejim znamym Rossem a nasim budoucim novym autem na sobotu odpoledne. V ocekavani toho, ze uz v nedeli budeme mobilni a tudiz na vylete jsme planovane BBQ posunuli na sobotu vecer. Party se velice povedla, Ross se taky zucastnil, ovsem bez auta, protoze to potrebovalo jeste par malych uprav. Prisel o dve hodiny pozdeji, ale prinesl vino a spoustu jidla, tak mu bylo odpusteno. Vzheledm k tomu, ze je Ross opravar autobusu, zvladne opravu hrave sam a levne, jen je treba trocha casu.

Dalsi predani auta bylo domluveno na pristi nedeli. Opet jsme stavili tyden listovanim v mape, kampak ze to vyrazime na vylet. V sobotu telefonat, 'auto je treba jeste dodelat a do nedele se to nestihne, je tam jen par malych zavad ale pristi tyden to zvladnu a dalsi vikend jej privezu'. No co, soboty a nedele v Sydney jsou taky pekne...
Tak jsme cekali dalsi tyden, schuzku v patek vecer Ross zrusil pet minut pred ni, ale to jsme stihli jeste oba s Lukasem celi uriceni dobehnout z prace domu.. No, meli jsme dalsi pekny volny vecer. Autopredavka prelozena na sobotu, v sobotu odlozena na nedeli...

V nedeli nam auto prijel alespon slavnosne ukazat, asi uz zacinal tusit, ze jsme prestali verit, ze vubec existuje.. Museli jsme uznat, ze skutecne potrebuje 'par malych uprav', ktere se ale stoprocentne stihnou v pristim tydnu, ponevadz ma na to dva dny volno...

Nebudu vas dale nudit vyctem neuskutecnenych obchodnich transakci. Jednou auto skutecne privezl, kdyz jsme byli oba v praci, ale rekl Sandy, ze pru nefunguje klimatizace, a ta ho rovnou poslal domu, bez ni at pry auto nevozi. Oprava klimatizace stala tretinu soucasne ceny vozu...Nastesti ne nas =)

K nasemu velkemu prekvapeni se k nam po nekolika tydnech auto skutecne dostalo, temer i opravene (druhy den mu prestali svitit svetla, ale ja uz jsem odmitla Rossovi zavolat, takze jsme si nasli sikovneho mileho mechanika.).

Nicmene, auto uz skutecne mame, je velke a hrozne silne, taky dost slusne zere benzin, ale hlacne je pojizdne =) Minuly vikend jsme se jeli koupat na Palm Beach, tento jsme behali po Blue Mountains, kdyztak kouknete na par pbrazku na http://picasaweb.google.com/lukassona. Blue Mountains nas celkem mile prekvapily, jen bychom je asi spise prejmenovali na Blue Canyons - hory to asi skutecne nejsou, ale krajina je pekna. Chtela jsem tenhle postreh v pondeli sdelit svemu sefovi, ale v posledni chvili mi doslo, ze v Australii se rika mountains asi jen trem oblastem, a tak by jich mozna mohlo dotknout, kdybych zacala jednu z nich zpochybnovat, tak jsem to nerekla =)

Tomu, kdo docetl az sem dekuji a gratuluju, dneska jsem to trochu protahla.

Mejte se krasne a uzivejte horkeho jara.

Tak a je to, od vcerejska mame nova pracovni visa s platnosti dva roky =)
U me v pase to tak velkolepe neni, ale u Lukase ano, ponevadz tam nema zadne omezeni, takze s vyjimkou moznosti hlasovani ve volbch tu ted muze dva roky fungovat temer jako australsky obcan. Ja musim zustat v praci, kterou ted delam, coz taky neni zadna tragedie =)

Jinak stehovani probehlo hladce a bydleni u oceanu prekonava ocekavani =) Nase nova spolubydlici je hrozne prijemna pani, jsme tam teprve mesic, ale uz mi prijde, jako bych ji znala roky. Trochu jsmenevedeli, jak se bude ji bude libit, kdyz si pozveme par kamaradu, ale rozhodli jsme se to vyzkouset a v sobotu jsme udelali male grilovani... Kdyz tech par kamaradu napsalo, jestli muze privest jinych par kamaradu, trochu jsme se zalekli poctu (nase zahrada je sice mala, ale preci jen je to spis dvorek), ale Sandy jasne prohlasila "the more - the merrier" a tak jsme vzdali presuny do parku a zustali jsme doma a strasne jsme se prejdli, ponevadz vsichni prinesli jidlo a nekteri ho prinesli v mnozstvi, aby se z toho najedli vsichni ostatni... Sousedi s nami zda se jeste mluvi, takze ake se nakonec povedla =)) A to jidlo mame mimochodem jeste porad v lednicce, takze asi budeme muset o vikendu usporadat druhy dil party =))

Bydlet s rodilym Australanem, a jeste takhle mazanym, jako je Sandy, je hrozna vyhoda.... Staci se o necem poradit a ona uz zveda telefon a vola kamaradum a zarizuje. Nas pokoj byl pred stehovanim nezarizeny, zminila jsem se, ze musime sehnat postel, a za dva dny prisla zprava, ze ji prestehovala od syna, pry uz si stejne potreboval koupit novou... Tak jsme rikali, to je super, ted uz potrebujeme jen stul a zidle, ale samozrejme jsme si za mesic nenasli cas neco shanet.. Takze mila Sandy stravila dva vikendy na nakupech a jen tak mimochodem dotahla zidle i stul... Taky nam zarizuje auto, a kdybyste nekdo potrebovali parnik nebo letadlo, dejte vedet, zeptam se ji =))

Pro dnesek koncim, mejte se moc krasne a jestli si chcete uzit more a skveleho pocasi, koukejte po levnych letenkach Praha-Sydney!

Cheers

Ahoj lidi,
zdravim opet po mesici. Mame se porad dobre, jen nam tu ted zacina zima, tak asi budeme muset zacit nosit ponozky :-) Na zimu jsme cekem psychicky pripraveni, co me ale zaskocilo byl ten casovy posun a s tim souvisejici tma - stmiva se tu o pul sedme, takze slunecni svetlo ted uzijeme jen o vikendu.. Pro zimni obdobi je to celkem typicke, ale nejak me nenapadlo, ze kdyz tady v zime nebudou mrazy, tma bude stejne...

Zitra a v pondeli je tady svatek, a my jej vyuzijeme k tomu, abychom se prestehovali k mori. Po nekolika tydnech hledani jsme nakonec nasli super byt za vybornou cenu asi 10 minut chuze od plaze. Koupili jsme novou kartu do fotaku, neb nam ta stara odesla, takze to pak trochu nafotime a dame do galerie, abyste taky videli, jak si tu zijeme =).

Oba jsme ted zacali pracovat, Lukas po mne prebral kyticky a ja jsem nastoupila do maleho atelieru v centru. Delame vesmes rodinne domy a hodne rekonstrukce tech puvodnich australskych barabizen, ale zatim to jde. Hodne se ucim jazyk, to je vyhoda, i kdyz mam pocit, ze s kolegou ze Skotska porad komunikuju spise telepaticky.... Treba se to casem podda.

Prvni dva tydny v praci jsem v praci drela skoro na plny vykon a pote jsem na sefa zautocila dotazem, jestli mi poskytne business vizum. Moje pracovni nasazeni zrejme zapusobilo, takze jsme o to vizum vcea zazadali a ted budeme cekat, jak to dopadne. Pokud nam ho udeli (tedy udeli ho mne a Lukas bude tzv. dependent, jako na me zavisly :-))) ) nebudeme uz muset chodit do skoly ani ji platit a budemem mit oba plnohodnotne pracovni vizim, jedina podminka je, ze ja musim pracovat tam, kde jsme ted (Lukas se muze na kyticky vykaslat a jit surfovat... ale doufam, ze ho to nenapadne). Kazdopadne by nam tohle vizum usetrilo kupu starosti, tak nam drzte palce.

Tu soutez v Canberre, o ktere jsem se zminovala minule, jsme nakonec vzdali jako neperspektivni a navezlise do jine - v Korei (ale tam jsme se bohuzel jeste podivat nebyli..). Teprve se to rozjizdi ale vzhledem k tomu, ze deadline je za sest tydnu, monzna snad uz jen za pet, bude to asiza chvili docela fofr. Takze hadam, ze pristi zpravu napisu az potom co se odevzda a my se vyspime :-).

Lukas dneska dokoncil sva Anglicka studia, takze to ted jdeme trochu oslavit.

Mejte se moc fajn a jestli to nekdo cte, taky nam sem neco napiste ;-)

Prteji vsem stastne a vesele svatky a uzivejte jara!

Urcite jste necekali, ze se tentokrat ozveme uz po mesici - no jo, lepsime se :-)

Tentokrat par dobrych zprav - po nekonecnych ctyrech mesicich hledani prace jsem konecne nasla misto v jednom malem architektonickem atelieru, kde pristi tyden nastupuju (pro zainteresovane v oboru - http://www.jladesign.com.au/). Neni to uplne prevratny atelier, ale ani zadni smudlalove, takze jsem moc rada. Taky sedi v moc pekne budove v prijemne ctvrti v centru, takze se vazne docela tesim. Lukas bude misto me kreslit detska hriste a stromecky a ucit se u toho anglictinu.

O vikednu jsme se byli podivat v Canberre ohledne jedne landscape souteze na park .Canberra je celkem tragicke mesto, naplanovane jedenim clovekem, ktery nebyl zrovna excelentni architekt. Mesto je prilis velke naa ten maly pocet lidi, takze pusobi velmi prazdne a nudne.Je tam velke mnozstvi ruznych pomniku a jinych formalnich staveb, treba pomnik policistum, obetem vsech valek, pomnik zachranym sluzbam - Australani jsou na pomniky vysazeni asi stejne, jako na ohnostroje... No a protoze ty pomniky nefunguji jako napln mesta a je to porad nudne a prazdne, vyhlasuje mestkty urad dalsi souteze na dalsi pomniky a jine blbosti v domeni, ze jednou se to vsechno zahusti tak, ze to zacne fungovat jako centrum mesta...Canberra je spravni centrum Australie a zije tam celkem zajimavy mix lidi - politici (i kdyz ti jen pokud je to nutne, vetsina ma domy jinde), studenti universit a fetaci - to je asi tak vsechno... Co by tam taky ostatni lide delali.... Jo taky je tam vetsina vsech ambasad a konzulatu, ale zadni turisti, kterym ty konzulaty maji pomahat... Taky cast australske logiky...

Tu soutez asi budeme delat s Janou (moje byvala a Lukasova nova sefka) a jeste jednim ceskym landscape atelierem, takze se ted par mesicu nejspis moc nudit nebudeme. Je to docela velke uzemi, bude to nejspis hodne driny a malo srandy, na druhou stranu to je jedna z mala soutezi, co ted v Australii bezi (vyhlasovani soutezi tady neni moc popularni a hlavne, kdyz uz vyhlasene jsou, tak nejsou pristupne neregistrovanym architektum..) takze jsme radi i za to.

Nikdy bych necekala, ze se budu tesit na zimu, v Cechach se mi to rozhodne nikdy nestalo, ale musim rict, ze po tech dvou leetech, co jsme ted meli, uz po nejakem mensim ochlazeni vylozene touzime. O vikendu bylo zase 35 stupnu (a v te nemozne Canberre se neni kde koupat) no a na dnesek v noci byla super bourka a dneska prsi a my jsme s Lukasem oba nadseni :-)) Ale myslim, ze nas to brzy prejde, az tady bude deset stupnu a my budeme doma drkotat zuby, protoze budovy v Sydney nemaji ani tepelnou izolaci, ani zadne topeni (Australane jsou frajeri a otuzilci...).

Pro dnesek koncim,musim zpatky do skoly.

Mejte se krasne. Don't worry, be happy!

Zdravime vsechny, co jsou vzhuru nohama!

Omlouvame se za tu dlouhou prodlevu ve psani, nejak jsme se k tomu proste nedostali. Abychom to trochu napravili, tady je odkaz na nasi novou webgalerii

Odted budeme obrazky davat jen tam, funguje to lepe.

Prave jsem procetla svuj minuly listopadovy zapis a zjistuji, ze tady asi cas bezi nejak uplne jinak, nez v Evrope... V mem rodnem kraji jsem tedy 3 mesice zpozdeni jeste nemela...

Par veci se odminula udalo, tak to zkusim vzit trochu ve zkratce.

Leto uz tedy rozhodne nezacina, spis za chvili bude koncit, coz mi ted pripomina, ze jsme jeste porad nezkusili surfovat, takze s tim asi budeme muset pohnout, ocean je preci jen dost ledovy i v lete, tak myslim, ze v zime bychom tam asi nevlezli...

Ja stale pracuju na tech detskych hristich, nastesti to neni jen o tom, docela to jde. Lukas delal v hospode a pak uklizel skolu, ale ani jedno se nejak prilis neosvedcilo, takze ted snad bude delat nejake web stranky, nez si ja najdu jinou praci a on nastoupi misto me... Coz muze trvat jeste pekne dlouho, inzeratu na praci je tady sice mnohem vice, nez v Cechach, ale problem sehnat neco slusneho je asi stejny... Byla jsem na jendom pohovoru minuly tyden, pan byl moc mily a pekne jsme si popovidali, ale musim tedy rict, ze radsi pujdu pracovat do kavarny nez delat na jeho projektech.. Mozna to bude jeste boj, nez najdu nejakou praci, za kterou bych se nemusela stydet...

Pred dvema tydny mi zacala skola, kam musim povinne chodit, ponevadz mame zatim oba studentska viza.... Cela tahle moje skola profituje z toho, ze v nekterych zemich (Thajsko, Brazilie, Cesko, Cina aj.) neni mozne ziskat work & holiday visa, takze pro vetsinu lidi je studentske vizum temer jedinou moznosti, jak se sem podivat.... Tomu samozrejme odpovida vyuka i entusiasmus vyucujicich... Puvodne jsem kvuli pripadnym novym visum studovala IT (coz jsem hned na zacatku zmenila na Computer Design - bohuzel na skladbe predmetu se to nijak neprojevilo...), chodila jsem tam pet tydnu, ale priserna nuda, tak jsem se nechala prepsat na Travel. Coz znamena, ze mam ted dvakrat tolik hodin, nez jsem mela predtim, ale nuda je tam stejne (trosicku mensi, to uznavam).

Lukas porad chodi na anglictinu, je ted v intermediate, a dal se asi moc nedostane, protoze mu za par tydnu skola skonci. Pak budeme zadat o nova viza, no, kdybyhom je nahodou nedostali, tak se s vami asi za par mesicu nekde potkame :-) Zatim ale s touhle moznosti nepocitame, takze kdo chcete zajit na pivo, kouknete se po netu, ted na konci leta by mohly byt na lety do Sydney docela slevy .-)

Jeste se vratim k tomu, co jsme delali od toho listopadu. Od pulky prosince cca do konce ledna jsou tady hlavni letni prazdniny, spojene s vanocnima a novorocnima, a je to doba, kdy v Australii skutecne nikdo moc nepracuje... My jsme meli volno asi dva tydny, sefova nam pujcila auto svych deti, tak jsme nalozili dve kamaradky Japonky a jeli na par dni na vylet smerem na jih /viz foto v galerii/. Bylo to fajn, Australie ma krasne pobrezi, misty hodne divoke, skvele vlny - na nekterych plazich se da jit do vody jen po kolena, na jinych jsou vyznacene uzke useky, kde se smi vstoupit do vody, a ty hlidaji plavcici - neni to neopodstatnena buzerace, ocean je skutecne silny.

Vanoce jsme se pokusili ignorovat, stejne se to neslavi tak, jako u nas. Nejsvatecnejsi den v roce je podle vseho Silvestr, ohnostroj v Sydney je vyhlaseny, tak jsme se sli mackat do davu do mesta. Bylo to mo pekne, nicmene jsme posleze zjistili, ze ohnostroje jsou tu neco jako narodni sport, takze ted vidime asi tak jeden do tydne :-)

Uz je skoro pul druhe rano, budu muset jit spat.

Priste se pokusime ozvat trochu drive, nez po ctvrt roce, slibuju.

Mejte se vsichni krasne.

Ahoj S&L

Ahoj lidi,

mame se porad fajn, jak jinak, kdyz zacina leto =) Pocasi je tady teda super, i kdyz musim rict, ze obcas docela divoke... Nekdy se meni bourka v jasnou oblohu i nekolikrat denne.. Obcas se ochladi z hodinz na hodinu treba o osm stupnu.. A dneska jsem ve meste zazila takovy vichr, ze jsem jen stala na miste a drzela si sukni, ani se nedalo jit dal... Nekteri lide dokonce zalezli do nejblizsiho domu a cekali, az to prejde .... Pocasi je proste trochu jine, taky je prz tady kvuli nemu dost cizincu casto nemocnych....

Lukas stale chodi cely tyden od deviti do tri do skoly na anglictinu, uz postoupil do elementary a ted se snazi posunout do upper elementary, tak jsme trochu pridali na tempu vyuky...

Ja jdu od zitra do prace kreslit nejake parky pro deti, zatim jsem nic jineho nesehnala, tak aspon tohle, naucim se tam novy program a mezitim si zkusim najit neco jineho.

Zacina nam to tu docela utikat, uz jsme tady skoro mesic, ani mi to neprijde... Faktem je, ze uz jsme si prolezli docela velkou cast mesta. Sydney je par mrakodrapu v centru a pak obrovska rozlezla vesnice / nizkopodlazni zastavba, zdalky sice nijak krasna, ale zblizka kupodivu celkem prijemna a obyvatelna =) . Az bude cas, dodame zase nejake fotky.

Vzhledem k tomu, ze se blizi mistni letni prazdniny a ateliery budou asi na tri tydny vicemene zavrene, rozhodla jsem se najit si jeste na prechodnou dobu nejakou praci v kavarne. V Australii se zacinaji zavadet hodne americke moresy, takze napr. kdo chce v Sydney v praci prichazet do styku s alkoholem, musi mit na to zvlastni certifikat, ktery se udeli po absolvovani sestihodinnoveho skoleni. To jsem podstoupila vcera, sest hodin v kuse nam chlapek vykladal o tom, jak nesmis nalit mladistvym a opilym osobam... Faktem, je, ze ty priklady postihu, co nam uvadel (chlapek sel domu opily, zlomil si ruku a vysoudil na hospode $400 000, ze ho nechali jit opileho) cloveka trochu odradi. Jsem tedy dokonale vyskolena na odhalovani deti pokousejicich se protahnout do hospody s falesnym ridicakem... Je to docela sranda, jsem zvedava, jak to bude fungovat v praxi. Pravda je, ze s alkoholem tu maji dost problem. V Sydney se pari od ctvrtka do nedele, a to hodne... Slecny i samponci se obliknou a namalujou a nacesou a za dve za tri hodiny uz zvraceji nekde v koute nebo primo na chodniku... Asi majineco s zaludkama, jinak nevim, pivo ani vino mi neprijde silnejsi nez v Evrope.

Pro dnesek koncim, pokracovani proste. Mejte se krasne a NO WORRIES!

Ahoj lidi,

to jsem rada, ze ten blog funguje, uprimne jsem trochu prekvapena, ani jsem to necekala =))

Lukas vam sem taky neco napise, az bude mit cas. Zatim je neustale zaneprazdnen, studiem a mym portfoliem, ktere vcera narychlo splacal, abzch dneska mohla jit na pohovor. No vzhledem k tomu, ze jim rozumim tak pulku, bude to celkem vesela scenka =) Vysledek sdelim priste.

Internet do domacnosti uz se taky rysuje, pocitam, ze behem pristiho tydne uz bychom ho mohli mit, takze si pak muzeve zavolat (i kdyz ten problem s casovym posunem asi nevyresime..)

No, jen pro info, tady je asi 27 stupnu, my jsme dneska meli misto skoly vylet - na plaz - je tam velika vystava skulptur okolo more, na skalach a tak, fakt hodne dobry, pak sem hodim nejake fotky. Jsem docela prijemne prekvapena, protoze Kristyna tvrdila, ze tu moc kultura nezije, ale tohle teda stoji za to =) No, kdyby nas nekdo zivil, tak tu budu klidne studovat anglictinu a chodit na plaz jeste par let .-)

Mejte se a neumrznete! Pa Sona

Zdravime na druhy konec sveta

Lukas konecne zaridil tenhle blog, priznam se, ze zatim nevim, ajk to funguje, casem zjistim.

Omlouvame se vsem, kterym jsme se jeste neozvali, meli jsme zatim dost frmol... Shaneni bytu, nastup do skoly, unava po ceste... Tedka uz bydlime, zatim tam tedy neni pripojeni na net, pokusime se vyresit behem par tydnu. Momentalne chodime na net do skoly, do knihovny a tak podobne, diky casovemu posunu je to ovsem v dobe, kdy jste vy vsichni vetsinou v posteli, takze skype a icq budeme muset nechat na pozdeji, az budeme mit kabel doma.

Jinak Australie se nam zatim hrozne libi, nejsme tady jeste ani tyden, ale zazitky uz by vydaly na peknou povidku -] Dost veci je tady naopak, auta jezdi vlevo, coz ma vliv na umisteni tramvajovych zastavek a tak podobne, kdo bul v Anglii, vi, o cem je rec. Takze prechazeni ulice je pro nas zatim porad adrenalinovy sport.

Lidi jsou tady strasne prijemni, Evropan na to neni zvykly, a tak ma porad pocit, ze pak za tu ochotu budou neco chtit... Az tady jsem si uvedomila, jak moc se vlatne cizich lidi bojim.. V Cechach je totiz na rozdil odtud ceho se bat... Jeden priklad za vsechny - prave jsem se byla podivat v sekaci po nejakem nabytku... Seznamila se tam se mnou prodavacka, Norska Australanka, a pry at tam nic nekupuju, at se stavim u ni doma, ze mi ty veci da zadarmo... A taky mi dala telefon, ze pry zna dva architekty, kdyz hledam tu praci... Cloveku az prechazeji oci -]]

Uz musim koncit, zase se ozveme, az bude vic casu. Mejte se pekne.